Elektromobilita v České republice prochází dynamickým rozvojem, i když zůstává za průměrem Evropské unie. Na konci září 2024 bylo v Česku dle údajů Centra dopravního výzkumu provozováno přibližně 31 700 osobních elektromobilů a téměř 5,5 tisíce veřejných dobíjecích bodů. Největší koncentrace nabíjecích stanic se nachází ve velkých městech, zejména v Praze. V nákladní dopravě však rozvoj elektromobility stagnuje, na vině je slabá infrastruktura i vysoké náklady.
Zájem o elektromobily mezi spotřebiteli stoupá. Za prvních devět měsíců letošního roku se jejich počet zvýšil o 9 262 vozů, a to včetně ojetin. Hlavními kupci jsou prozatím firemní flotily, které tvoří na 75 procent všech registrací nových elektromobilů.
Společnost ČEZ během roku 2023 zaznamenala rekordní růst dobíjecí sítě, kterou plánuje rozšiřovat i nadále. Cílem je pokrýt hlavní dopravní trasy, ale i venkovské oblasti. „Většina elektromobilů však prozatím čerpá energii pro svůj pohon doma nebo ve firmách, což představuje zhruba 70 až 80 procent celkového dobíjení,“ uvádí Libor Hladík, vedoucí sekce Emobility Pražské energetiky. Výraznou změnu v infrastruktuře zažívá i síť rychlého nabíjení. Z 5,5 tisíce registrovaných veřejných dobíjecích bodů je jich více než 400 s výkonem 150 kW. Pokročilá dobíjecí infrastruktura bude klíčová pro rozšíření elektromobility i v nákladní dopravě.
Elektromobilita v nákladní dopravě zatím není na pořadu dne
Zatímco osobní elektromobilita je v Česku na vzestupu, situace v nákladní dopravě je složitější. Počet registrovaných elektrických nákladních vozů stále zůstává nízký, hlavně kvůli vysokým pořizovacím nákladům a potřebě robustnější dobíjecí infrastruktury. „V tuto chvíli je elektromobilita v nákladní dopravě vhodná spíše pro vozy, které se pohybují na krátké vzdálenosti, po městě. To se týká například svozových vozů či domíchávačů betonu,“ komentuje Ondřej Stöhr, jednatel společnosti CONTI-RSC, která patří mezi největší silo cisternové dopravce v Česku. „Potřeby dálkové, často mezinárodní dopravy však zatím naplnit nedokáže. Hlavními úskalími jsou vysoké pořizovací náklady elektrotahačů, vyšší cena přepravy, nerozvinutá infrastruktura, ale i další faktory, jako například vysoká hmotnost autobaterie, která se počítá do zákonného váhového limitu kamionu,“ dodává.
Velkou roli může do budoucna sehrát zavedení ultra rychlých dobíjecích bodů, které usnadní přechod na elektromobilitu i u logistických a dopravních firem. Tyto plány ale vyžadují další investice a jsou závislé na evropských dotacích, které mají podpořit širší zájem o elektrická vozidla i v komerčním sektoru.
V únoru 2024 avizovalo Ministerstvo dopravy podporu ve výstavbě takzvaných e-Trucků, tedy elektrických přepravních souprav. „Na hlavních tazích Transevropské dopravní sítě TEN-T vzniknou dobíjecí huby s kapacitou až 3,6 megawattu. Do roku 2030 chceme mít na území České republiky takové množství těchto hubů, aby na klíčových dopravních tepnách měli dopravci možnost na každých 60 kilometrech dobíjet své kamiony,“ sdělil ministr dopravy Martin Kupka a dodal, že je v plánu také podpora pro zbudování kapacitních dobíječek i v areálech samotných přepravních společností.
Vláda má s elektromobilitou velké plány, do roku 2030 až půl milionu vozů
Do roku 2030 česká vláda dále plánuje výrazně navýšit počty elektromobilů na silnicích, kdy konzervativní odhady uvádějí cílový počet 220 tisíc elektrických vozů, zatímco ambicióznější projekty cílí až na 500 tisíc. Současně se očekává růst dobíjecích stanic na přibližně 19 tisíc až 35 tisíc bodů, aby se eliminovaly obavy z nedostatečné infrastruktury, což je klíčové pro dosažení cílů Národního akčního plánu čisté mobility.
Podpořit rozvoj elektromobility má aktuální výzva „Záruka Elektromobilita“ Ministerstva průmyslu a obchodu, v níž je alokováno 1,95 miliardy korun. Podporované kategorie vozidel jsou jak M1 (příspěvek maximálně 200 tisíc Kč/vozidlo), tak i N1 (příspěvek v maximální výši 250 tisíc Kč/vozidlo) a N2 (příspěvek nejvýše 300 tisíc Kč/vozidlo) do 4,25 tuny.
Last modified: 4. 12. 2024
