Opel Vivaro je dodávka. Tím by se dal uzavřít popis auta. Jestli vypadá dobře nebo ne, je podle mě druhořadé. Tato auta mají především sloužit. Jejich tvar navíc ani nedává moc svobody pro design.

Uvnitř vás čeká jednoduchá účelná kabina. Působí robustně a velice odolně. Slícování jednotlivých dílů je naprosto v pořádku, a nikde nic zbytečně nevrže. Tu a tam se ozve zaskřípání pouze z nákladového prostoru. Palubní deska je jednoduchá, ergonomicky přívětivá, a bez zbytečných experimentů. Jejímu středu vévodí dotykový displej s tradičním infotainmentem od PSA, který je doplněný o pár elektromobilních funkcí. Odkládacích přihrádek je dost, nabíjet lze přes USB i 12 voltovou zásuvku. Zkrátka taková klasika. Sedačky jsou pohodlné, a ani po několika hodinách za volantem mě nebolela záda. Zajímavou vychytávkou je vyklápěcí stolek z prostřední sedačky. Během nabíjení si tak můžete v klidu sníst oběd, nebo vyřídit papírování. Líbí se mi, že tohle auto ví, kde je jeho místo. Během svého života pravděpodobně bude dostávat pořádně zabrat, a tak přišel rovnou v montérkách. Nacpat sem spoustu dotykových ploch, digitální přístrojový štít nebo head-up displej by bylo zcela zbytečné.

Vivaro se nabízí ve třech délkách. Já dostal do testu tu nejkratší, která je jako stvořená pro pohyb ve městě. I nejkratší varianta ale pobere dvě europalety. Objem nákladového prostoru je 4,6 metru krychlového, ložná plocha má délku 3,93 metru. Dobrou zprávou je, že zástavbou baterií nijak zásadně neutrpěla přepravní kapacita. Vivaro-e uveze až 1199 kilogramů. I u baterií bude na výběr, zatím je ale k dostání pouze varianta o celkové kapacitě 50 kWh (využitelných 45 kWh). V průběhu roku se má objevit ještě verze s baterií o celkové kapacitě 75 kWh. O pohon se stará elektromotor o výkonu 100 kW a 260 Nm. Ten s autem cvičí opravdu zdatně. Líbí se mi, jak je nakalibrovaný plynový pedál. Po sešlápnutí výkon postupně graduje, namísto okamžitého elektrického kopance. Pro jízdu s nákladem je plynulost mnohem důležitější než zrychlení na stovku.

Výrobce slibuje dojezd až 230 kilometrů (330 u verze 75 kWh). Mně se trochu překvapivě podařilo dosáhnout téměř 270 kilometrů. Pravdou ale je, že s úplně prázdným autem, a pouze ve dvou lidech. Nicméně cestu Praha-Pardubice a zpět jsme absolvovali bez sebemenšího zaváhání nebo strachu z nedojetí. Při courání po městě nebude problém překročit 200 kilometrů i s plně naloženým autem (samozřejmě mimo zimu). Velkou výhodu je také rychlé nabíjení. Vivaro-e zvládne až 100 kW. Na dobití do 80 % se tak stačí nějakých 35 minut. Na půlku není potřeba ani dvacet. Někdo může namítat, že na závozy Praha-Brno je to málo, ale tohle auto je určené pro městský závoz, maximálně příměsto. A v těchto podmínkách je dojezd naprosto dostatečný. Skoro mi dokonce přijde irelevantní ho řešit, protože si nedovedu představit, že se dá při rozvoze po městě ujet 200 kilometrů do obědové pauzy. Než do sebe hodíte řízek se salátkem, máte totiž opět plno.

Tím bychom za sebou měli představení auta. Už víte, jak se v něm sedí, kolik toho uveze, a jak daleko se s tím dostanete. Teď se pojďme vrhnout na tu část, kde se vás pokusím přesvědčit, že elektrifikace malých dodávek vlastně dává smysl. Důležité je pro začátek si ujasnit, jak vlastně chcete svůj užitkáč využívat. Jestli pro vás dodávka slouží na dlouhé trasy, převozy mezi překladišti a extrémní vytěžování, pravděpodobně nebude řešení koupit auto, které je limitované jakýmkoliv dojezdem.

Argument stylu „to nikam nedojede“ pak není zrovna na místě, protože tohle je spíš o špatné volbě pracanta. Taky si pro závozy večerek v centru Prahy nezvolíte osmnáctimetrový přívěs. Pokud se ale vaše denní cesty vejdou do 300 kilometrů, můžete přechodem na baterky jenom získat. Především při městském rozvozu. Ano, stále se k němu vracím, ale podobný elektromobil je pro takový druh provozu zkrátka jako dělaný. Už pro řidiče to bude vítaná změna. Když trávíte celý den v dieselové dodávce, u které se kvůli snížení ceny nikdo moc nezabýval odhlučněním, máte hlavu jako pátrací balon. U elektra vzniká velká výhoda už jen tím tichem a absencích jakýchkoliv vibrací. Jen tento samotný fakt výrazně snižuje únavu. I jízda je snazší, protože vůbec nemusíte řadit. Můžete namítnout automatem, ale kolik dodávek ho má? Na pohyb po městě vám taky stačí jen jeden pedál, o brzdění se postará rekuperace.

Věřte mi, že po směně v elektrické dodávce budete daleko čerstvější. Další starost, která vám odpadne, jsou starty. Dodávka po městě absolvuje denně desítky startů, a to se dřív nebo později projeví „smrtí“ startéru. Další výhodou je možnost parkovat v modrých zónách. Nepřijde vám tak pokuta za každou vykládku. A nakonec je tu samozřejmě i výhoda, kterou ocení i všichni kolem. Ve městech výrazně klesne hluk. Už vás nevzbudí klepání vyběhaného motoru, který nechal kurýr nastartovaný pod okny patnáct minut, aby mu dál běžela klimatizace. Absenci lokálních emisí rozhodně beru taky jako plus. Elektromobil má samozřejmě taky levnější provoz a menší servisní náklady, případný rozdíl v pořizovací ceně se tak časem srovná. Pokud teď čekáte háček v ceně, tak vás zklamu. Zaváděcí akční cena Vivara-e je 670 tisíc bez DPH. Dvoulitrový diesel startuje na 640 tisících. Nechci, aby tohle působilo jako slepá propagace elektromobilů, ale pro dané využití se poměrně těžko hledají argumenty, proč koupit spalovací verzi.

Elektrický Opel Vivaro-e dává větší smysl, než se může na první pohled zdát. V některých případech jsou přínosy elektromobilů zatím diskutabilní, v lehké nákladní přepravě se ale přechod na baterky jeví jako ideální řešení. Jako vždy samozřejmě platí, že je potřeba dopředu správně určit, k čemu se takové auto bude využívat. Ale především v městském provozu se dnes už poměrně těžko hledají argumenty pro spalovací variantu.

Plusy

– Výkon
– Levnější provoz než u spalovací verze
– Menší servisní náročnost
– Dojezd a dobíjení

Minusy

– Pořizovací cena je stále o kousek vyšší