Tesla Model S je prvním sériově vyráběným vozem automobilky. Samozřejmě pokud vynecháme ranný pokus s modelem Roadster, což byl v podstatě důkladně modifikovaný Lotus. Brány továrny začaly první vozy opouštět už v roce 2012, a dodnes je to v mých očích designově nejpovedenější počin Tesly. Já se s tímto autem nesetkávám poprvé. Před lety jsem řídil první generaci, a musím říct, že ve mně zanechala smíšené pocity. Na jedná straně velice dobře jezdila, její dynamika byla už tehdy drtivá, ale zpracování bylo opravdu na pováženou. Dnes se ale podíváme na její nejnovější verzi v nejsilnějším provedení, které nám do testu s důvěrou zapůjčila nejrychlejsitesla.cz. Za těch osm let se samozřejmě dočkala několika změn, které se dotkly především předních partií, ale v zásadě se jedná o stále stejné auto. Ani ta řada let se nijak negativně nepodepsala na designu. Čisté minimalistické linky výtečně odolávají stárnutí a auto stále vypadá dobře. Elegantní karoserie je prosta jakýchkoliv kudrlinek a zbytečných hran, nijak se nesnaží do světa křičet obrovský výkon ukrývající se pod karoserií. Jde opravdu o velice elegantní auto, které správně kombinuje ladné křivky a dynamický vzhled. Teď asi čekáte tu část o tom, jak je auto příšerně slícováno. Nechodil jsem kolem auta a neměřil jednotlivé spáry šuplerou, ale pohledově se mi nepodařilo odhalit žádné výraznější slabiny ve zpracování karosářských dílů. Počátky výroby byly trochu nejisté, ale dnes je Tesla o osm let a milion prodaných aut zkušenější – a je to znát.

Interiér Modelu S je oproti novějším modelům 3 a Y o něco tradičnější. Což je pro mě dobře. Po zkušenostech s Modelem 3 můžu říct, že nejsem úplně fanda mít všechny informace mimo zorné pole. V eSku je stále klasický přístrojový štít, který vás informuje o nejdůležitějších údajích jako je rychlost, spotřeba, dojezd, nebo vám také zobrazuje auta ve vašem okolí – takový sonar, Batman by to miloval. V těchto místech jsou údaje daleko lépe na očích, byť bych stále ocenil head-up displej, který je pořád nejlepším řešením, pokud chcete mít oči na silnici. Druhý displej v podobě gigantického tabletu zabírá většinu palubní desky. Skrze něj ovládáte celé auto – na tlačítka zapomeňte. Systém reaguje bleskově, a je velice „user friendly“. Byť jeho rychlost není tak oslnivá jako před lety, protože dnes už jsou rychlé infotainmenty běžné i v nižších třídách, tak z jednoduchosti a komplexnosti systému by si mohly jiné automobilky brát příklad. Displej se bohužel nedá udržet čistý ani minutu, protože zkrátka nemáte jinou možnost, jak auto ovládat, ale s tím už nás asi naučili žít chytré telefony.

Moc víc toho v interiéru nenaleznete. Stejně jako u exteriéru tady má hlavní slovo minimalismus. Svým ražením mi to zde připomíná moderní kancelář. Pokud se rádi kocháte zpracováním a rádi si na luxus i sáhnete, asi vás to moc neosloví. Pokud fandíte technologiím a pořádku, budete zde jako doma. Záleží na vkusu každého. Samotné zpracování se také zlepšilo o několik úrovní. Model S, který jsem řídil před lety, vrzal, všechno vypadalo lacině, a slícování bylo asi takové, že bych každé ráno bál, abych uvnitř auta nenašel rodinu lasiček. V dnes testovaném autě je vše v pořádku. Nebudu vám tvrdit, že se to dá srovnat s BMW, nebo Mercedesem, ale určitě mě tu nic neuráží. Dílenské zpracování je velice dobré, díly výtečně lícují, a materiály jsou zvoleny dobře. Co šlo, je potaženo kůží: ta je sice umělá, protože celé auto je navrženo s myšlenou neubližovat zvířatům, ale na první pohled ani omak to není poznat. Nic nevrže, neskřípe, ani se nehýbe, když nemá – kdybych to měl přirovnat k nějaké automobilce, tak si myslím, že je to někde na úrovni Volkswagenu, což beru určitě jako pochvalu. Sice nejde o luxus, ale jde o výborně odvedenou práci.

Samotná řidičská pozice je velice dobrá. Sedačky příjemně podepírají tělo, májí dobré boční vedení a volant padne dobře do ruky. Jediná výtka směřuje k nemožnosti pořídit odvětrávané sedačky. S prostorem na předních sedačkách je na tom auto výtečně. Tady nebude mít problém ani ten největší dlouhán. Jenže Model S je i velice dobré rodinné auto. Vzadu se totiž nacházejí tři plnohodnotná sedadla, která jsou mimochodem všechna vyhřívaná (i když zde není žádné tlačítko, takže musíte požádat posádku vepředu). Prostornost zde ale musela udělat několik kompromisů. Začnu místem před koleny, tady je místa na rozdávání. Přední sedačky jsou ale hodně na zemi, takže není kam zasunout nárty. Nad hlavou je místa také dost, pokud ale měříte kolem 190 centimetrů, musíte se připravit na to, že vás může trochu omezovat svažující se střecha. Ta je mimochodem celá skleněná – děti to budou milovat. Největší problém je ale ve výšce podlahy. Díky platu baterií je poměrně vysoká, takže vám kolena trochu trčí pod bradu, což je při delší cestě nepříjemné. Do auta tak bez problémů naskládáte pět dospělých, ale musíte se připravit na častější zastávky, aby si pasažéři zezadu mohli protáhnout nohy.

Naprosto úžasná je ale přepravní kapacita auta. Kufr nabídne v základu 750 litrů. Díky karoserii lift back je výtečně přístupný. To ale není vše. Další kufr se nachází vepředu, a nabízí extra 150 litrů. V autě tak můžete vézt 5 lidí a stále máte k dispozici 900 litrů na zavazadla – to je naprosto fascinující. Pokud cestujete ve dvou, dá se pořídit jakýsi spací set, který do auta vložíte po složení zadních sedadel a vznikne vám tak plnohodnotná postel. Vůz je také vybavený Camping modem, a dokáže celou noc udržovat teplotu. Takže je Tesla mimo jiné taky nejrychlejší obytňák na planetě.

Teď se ale pojďme podívat na dechberoucí techniku, která se ukrývá po nenápadnou karoserií. Testované auto je ve verzi Performace. Ve zkratce tedy to nejrychlejší a nejsilnější, co Tesla vyrábí. Dvojice motorů produkuje výkon přes 800 koní a 1000 Nm! To stačí k tomu, aby se přes 2,3 tuny vážící auto rozhýbalo na stovku pod 2,5 sekundy a zarazilo se až za hranicí 260 kilometrů v hodině! Ano, opravdu zvládne tohle rodinné auto akcelerovat na stovku stejně rychle, jako nejdražší hypersporty planety. Energii bere toto stádo z baterie o kapacitě 100 kWh (95 kWh využitelných) a je schopné vás odvézt přes 500 kilometrů daleko. Jak daleko se dostanete samozřejmě záleží na vaší noze. Při klidném tempu se spotřeba pohybuje mezi 17-19 kWh, což vám zaručí dojezd nějakých 520 kilometrů (aneb Praha-Makarská s jednou zastávkou), i při dálniční stotřicítce se spotřeba drží pod 24 kWh/100 km, takže stále zvládnete přes 400 kilometrů. Když na vás přijde trochu divočejší nálada, jako na mě na Ještědu (kde jsem několikrát zběsile zvládl kopec oběma směry), pohybuje se spotřeba někde na hranici 30 kWh/100 km, takže i když si budete užívat horské průsmyky, můžete počítat s dojezdem přes 300 kilometrů. A to existuje i verze Long Range, která sice obětovala něco z výkonu, ale zvládne hodně přes 600 kilometrů na jedno dobití! A to už mi nikdo netvrďte, že nestačí. Když se vaše zásoba energie začne blížit nule, umí eSko dobíjet až 200 kW: na nabíječce jí tak stačí přibližně 45 minut. Upřímně, schopnosti Tesly v reálném světě mě stále nepřestávají fascinovat. Když automobilka vznikala, tak jsem čekal, že ji velcí výrobci do dvou, tří let převálcují, ale uběhlo 8 let a na tohle stále nikdo nemá odpověď. Ano, jsou tu jistá ALE, jenže pokud se budeme bavit o pohonném ústrojí a bateriích, tak je Tesla stále s velkým náskokem na špici.

Pojďme už ale jezdit. Samozřejmě nemohu začít jinak, než zkouškou režimu Ludicrous + ve kterém se auto mění v teleport. Před jeho aktivováním se vás auto zeptá, jestli na to máte odvahu, nebo se chcete vrátit zpět k mamince. Když odvahu najdete, stačí už jen vyšlápnout brzdu, seznámit plynový pedál s podlahou, a uvolnit brzdu. V tu chvíli si připadáte, že do vás zezadu vrazil plně rozjetý náklaďák, před očima se vám zatmí a celé vaše bytí se smrskne do zoufalé snahy nerozbrečet se. Zrychlení je tak drtivé, že je problém se i nadechnout. Číslice na rychloměru přiskakují takovou rychlostí, že se vám z toho točí hlava. Co mě skutečně fascinuje, je to, že to auto zvládá s naprostou jistotou a lehkostí. Žádný prokluz pneumatik, žádné tahání za volant, jak kdyby to byla ta nejsamozřejmější věc na světě. Dobrá, tohle mi stačilo nejspíš jen jednou. Vracím auto do běžného režimu, čekám až se mi zkapalněné vnitřnosti vrátí do původního skupenství a zjišťuji, jak auto funguje při běžném denním používání. Upřímně si totiž myslím, že by byla škoda Model S posuzovat pouze podle toho, jak umí jezdit rovně, a už mě moc nebaví sledovat, jak novináři po celém světě nedokáží vymyslet nic jiného, než jí postavit na čáru proti sporťáku a s očekávaným výsledkem vyrazí kupředu. V tom autě je totiž mnohem víc.

Varianta Performance je na druhé generaci vzduchového podvozku, který je kombinovaný s adaptivními tlumiči a velice dobře žehlí nervnosti. Jízda je velice klidná, tichá a jistá. Malé i velké nerovnosti zvládá s nadhledem a ani nevyžaduje moc velkou pozornost od řidiče. Auto je opravdu velice uvolněné a sebevědomé. Co na tom, že máte pod zadkem 800 koní, podle mě nejlépe funguje jako takový tichý společník na každodenní cesty. Především pokud cestujete s rodinou. Do auta můžete sbalit polovinu domácnosti, užívat si skvělého ozvučení a příjemně prosvětleného interiéru. Tesla Mode S je zkrátka velice příjemný společník na každý den. Samozřejmě zde platí vše, co už o elektromobilech padlo. K jízdě vám stačí jeden pedál, vše je příjemně intuitivní, a byť se to nezdá a člověk by řekl, že snazší auto na řízení, než něco s automatem není, tak elektromobily vždy přesvědčí o opaku.

Pokud jde o chování auta při svižné jízdě na klikatých silnicích, musím trochu schladit vaše očekávání. Vzhledem k tomu, že má Tesla na kontě skalp stovek rychlých aut ve sprintu, a díky opravdu oddané základně fanoušků nabylo spousta lidí dojmu, že jde o nějaké „nad-auto“. Ale je potřeba si uvědomit, že Model S nebyl nikdy stavěn jako sportovní vůz. Jeho primární cíl je fungovat jako rodinné přibližovadlo, a od toho se odráží i schopnosti auta zatáčet. Ano, má nízké těžiště, a okamžitě reaguje na povely plynu, ale jeho odhodlání v zatáčkách rozhodně není tak velké, jako v přímce. I ve sportovním režimu se poměrně hodně naklání, v sérii zatáček se lehce kymácí a má problém s přenosy hmotnosti. Neustálý dohled elektronických chůviček také při prvním náznaku prokluzu ihned ukrajuje výkon a brzdy mají tendenci rychle vadnout. Tím netvrdím, že je Tesla pomalá, jen není ani moc rychlá. Pokud ji postavíte na technickém úseku například proti BMW M5, tak vám zmizí z dohledu dřív, než řeknete Elonjebůh. Rychlá jízda jí zkrátka moc nesedí a nejlépe se cítí v klidném tempu, kdy může plout krajinou a naplno dát vyniknout svým přednostem. Teď to, prosím, neberte jako kritiku. Jak jsem psal výše, Model S nebyl konstruovaný jako sportovní auto, a ani bych od ní nečekal schopnosti sportovního auta. Jen se díky internetu kolem tohoto auta tvoří jakýsi mýtus neporazitelnosti.

Netvrdím, že si jízdu na okreskách neužijete. Auto je úžasně poslušné na povely plynu, díky okamžitým reakcím máte vždy přesně tolik výkonu, kolik potřebujete. Je také neuvěřitelně stabilní a neutrální za každé situace – i nezkušený řidič tak bude zvládat poměrně svižnější tempo bez toho, aby ho to nějak děsilo. Auto vás celou dobu tak trochu vede za ručičku, a je cítit, že každou vaši chybu je elektronika připravena zahasit. Jen nepočítejte, že budete v zatáčkách nahánět ta samá auta, co naháníte na semaforech. Řízení je potom příjemně strmé a má dobře nastavený posilovač. Bohužel se do něj nedostane ani zrnko informací o dění pod koly, a auto působí trochu chladně, ale opět jsem u toho -tohle není sporťák. Co oceňuji daleko více je fakt, že díky absenci motoru vám nízká krátká kapota vůbec nezasahuje do zorného pole, a krásně se čte silnice před vozem. Díky vystouplým blatníkům taky celou dobu dobře vnímáte rohy karoserie, takže položit auto přesně tam, kam chcete, je velice snadné. Kdybych to měl nějak shrnout, tak je Tesla Model S úžasné rodinné auto, se kterým je opravdu snadné žít, a když budete chtít, na počkání vám zprostředkuje zážitek, který zažili astronauti při startu rakety Crew Dragon.

O Tesle by se také dalo přemýšlet jako o počítači, kolem kterého bylo postaveno auto. A tak je potřeba se na ni dívat. Je to v podstatě auto postavené pro lidi, které auta vůbec nezajímají. Pokud půjdete po každé maličké chybičce ve zpracování, asi vždy něco najdete. Ale cílovou skupinu tohle až tolik netrápí. Pro ně je daleko důležitější, jaké nové možnosti jim svěží přístup automobilky přináší. Jezdit do servisu? Není třeba, auta dostávají pravidelně updaty, které se provedou v klidu v noci, když spíte – třeba v tom posledním dostal Model S 40 koní navíc. V palubním systému také najdete Netflix, nebo HBO – hned se to čekání na dobití stane snesitelnější. Auto má Dog mode, kdy udržuje puštěnou klimatizaci i když nejste v autě, a na obrazovce ukazuje vnitřní teplotu, aby kolemjdoucí neměli o vašeho čtyřnohého miláčka strach. Díky Sentry mode se nemusíte bát o nenahlášené škody. Když se k vašemu autu někdo přiblíží, ihned ho nahrají kamery, a pokud vaše auto poškodí, máte celý incident zaznamenaný. Také se dá celé auto na dálku ovládat chytrým telefonem. Takhle bych mohl pokračovat do nekonečna. Pokud vám řádky výš přijdou jako hloupost, asi vás tahle automobilka nikdy neosloví. Jde ale vidět, že tady se dělá všechno jinak. Neříkám líp, nebo hůř – jen jinak. A mě osobně zkrátka baví, jak parta kolem Elona Muska dokáže stále překvapovat, a sám jsem zvědavý, co přinese budoucnost.

Tesla Model S je auto. Auto jako každé jiné, má tedy své dobré i špatné stránky. Když k ní přistupujete s chladnou hlavou, můžete objevit studnici fascinujících technologií. Bohužel se kolem těchto aut shlukují dvě hlavní skupiny lidí, kteří trochu kazí obrázek o celé značce. Tou první jsou zarputilí odpůrci, kteří v autě nikdy neseděli, ale i bez toho vědí, že je to krám a do krve se budou hádat a hlásat svoje mantry. Druhou skupinou, možná ještě agresivnější, jsou uctívači Tesly. Ti nejsou schopni přijmout jakoukoliv kritiku svojí modly. Můžete říct, že je to nejlepší auto na planetě, ale chtěli byste odvětrávané sedačky, a hned se do vás pustí, jaký jste hlupák, že nerozumíte vizi božského Elona, a že jste fosilní dinosaurus. Je to škoda. Ještě nikdy se mi nepodařilo dostat za volant Tesly bez toho, abych nebyl pod náporem těchto dvou táborů. Přitom je to tak zbytečné.

Je to auto. Líbí se vám? Fajn. Nelíbí se vám? Taky fajn, je to normální. Neřešte hlouposti, a užívejte si toho, jak je současný automobilový trh pestrý. Pokud mám mluvit za sebe, tak jsem k automobilce byl ještě nějakých 5 let zpět hodně skeptický. Dnes po spoustě naježděných kilometrech ve všech jejich modelech spíš kvituji, jak viditelný a rychlý pokrok dělají. Model S je pro mě stále vrchol jejich line-upu, a jde o opravdu fascinující vůz. Jeho dynamické schopnosti jsou z jiného světa, přepravní kapacitu strčí do kapsy téměř cokoliv, a přitom je jeho provoz za hubičku. Je to téměř nevyčerpatelná studnice technologií a skutečný nositel pokroku. Ano, má svoje chyby, všechny jsem se snažil vyjmenovat, přesto pozitiva převažují, a upřímně – vůbec by mi nevadilo, kdyby v mojí garáži Model S doplnit BMW M5 E39 a NA Miatu. Pokud se vám líbí, připravte si minimálně 2,2 milion, v případě verze Performance 2,7.

Tesla Model S Performance je v přímce tak rychlá, až to bolí. Byla by ale škoda uvažovat o ní pouze jako o dragsteru. Je to především úžasný rodinný křižník, který posouvá hranice elektromobility a ukazuje, že vše se dá dělat tak trochu jinak.

Plusy

– Reálný dojezd
– Výkon
– Vnitřní prostor
– Rychlost dobíjení

Mínusy

– Vysoká podlaha vzadu
– Špatně dostupný servis