Dohodnutý kompromisní návrh emisní normy Euro 7 znamená podle tuzemských automobilek výrazné zlepšení proti původnímu nepřiměřenému návrhu Evropské komise. I přes navržené úpravy však bude norma vyžadovat vysoké náklady na výzkum a vývoj nových komponent, zejména u globální novinky měření emisí z otěrů z brzd a pneumatik.
Na dotaz ČTK to uvedli zástupci Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Komise chtěla normou Euro 7 dále omezit emise aut. Nakonec se ale objevil kompromisní dokument, který byl pro Česko, velkého kritika původního návrhu, přijatelný. Nařízení schválily i další země, které se proti počáteční formulaci vymezily. Proti novému návrhu hlasovaly jen Dánsko a Lucembursko. Německo, Rakousko, Nizozemsko a Irsko se zdržely.
“Dnes zveřejněný postoj členských států je jasným zlepšením oproti původnímu návrhu Evropské komise. Ten byl zcela nepřiměřený, jak z hlediska přísnosti požadavků, tak i času pro implementaci. Vedl tak k neúměrně vysokým nákladům pro průmysl a zákazníky, k omezení nabídky, zejména pokud jde o malé modely, a to vše s minimálním přínosem pro životní prostředí,“ uvedl výkonný ředitel sdružení SAP Zdeněk Petzl.
Nový návrh přivítala také největší automobilka v Česku Škoda Auto. Pozměňovací návrhy podle firmy pomohou zachovat konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. “Plně si uvědomujeme, že dosažení kompromisu bylo složité, proto chceme poděkovat ministerstvu dopravy za navržení přijatelného textu většinu členských států,” sdělil večer ČTK člen představenstva Škody Auto za oblast prodeje a marketingu Martin Jahn. Zároveň však podle něj stále zůstávají body, které bude potřeba v dalším legislativním procesu řešit.
Návrh schválili ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost. Proti původnímu znění kompromisní materiál již neobsahuje zpřísnění emisních limitů pro osobní vozy nad rámec stávající normy Euro 6 nebo prodlužuje dobu, kterou budou mít automobilky po účinnosti normy na její zavedení. Platnost emisního nařízení Euro 7 měla přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. Nyní počítá se zavedením opatření 30 měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 42 měsíců u stávajících modelů. U nákladních aut to má být 48 měsíců, respektive 60 měsíců.
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) jde o jednoznačný úspěch. “Podařilo se vyhnout negativním dopadům normy, ať už z hlediska dosažitelnosti mobility pro běžné občany, tak s ohledem na konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu,” uvedl po dnešním hlasování Kupka. Premiér Petr Fiala (ODS) označil na síti X dohodnutou podobu normy za realistickou s tím, že nepřinese žádné navýšení stávajících pravidel. “Náš návrh podpořily i další státy a ukázali jsme, že dokážeme v EU hájit zájmy naší země a našeho průmyslu,” uvedl.
Podle Petzla dohodnutý kompromisní návrh lépe umožní průmyslu se zaměřit na ambiciózní dekarbonizační cíle EU, tedy přechod od spalovacích vozidel k elektrickým a zároveň zachovat dostupnost vozidel a konkurenceschopnost odvětví. “To je zejména důležité v současné době, kdy se odvětví na jednu stranu nadále potýká s rozkolísanými dodavatelskými řetězci a zároveň čelí potřebě urychleně vybudovat zcela nové a lokální řetězce výroby baterií a dalších komponent pro elektrická vozidla,” dodal Petzl.
Sdružení podle Petzla však bude apelovat zejména na Evropský parlament, aby při svém projednávání normy pokračoval v dobře nastaveném kurzu diskuse tak, aby konečná podoba normy, po dohodě s Radou, efektivně odrážela její skutečné ekonomické, sociální a environmentální dopady.
Posuny termínů podle automobilového experta EY Petra Knapa znamenají otevření otázek, na jak dlouhou dobu pro mizející kategorii spalovacích vozů pak dává smysl vůbec Euro 7 zavádět. “Důležité je, že řešení otěrů brzd a pneumatik zůstává v návrhu. To je třeba řešit. Každopádně tlak EK, Evropského parlamentu a řady zájmových skupin bude znamenat extrémně dlouhé a nejisté projednávání v dalších měsících,” řekl dnes Knap ČTK.
Last modified: 28. 9. 2023